{{ structured-data }}

HealthyLife
Program pro udržitelný chov dojeného skotu

Tři základní fyziologické adaptace dojnic během tranzitního období

HealthyLife
Program pro udržitelný chov dojeného skotu

Tři základní fyziologické adaptace dojnic během tranzitního období

Aby se dojnice vyhnuly systémové imunitní aktivaci a zánětu, potřebují adaptaci trávení, metabolismu a imunity

Užitkovost dojnic se za poslední desetiletí dramaticky zvýšila a stále roste. Za posledních 30 let se v mnoha zemích světa téměř zdvojnásobila. Tento nárůst je většinou způsoben genetikou a zlepšením konverze krmiva. Výzva, které moderní dojnice při otelení čelí, je vzhledem k jejich genetickému potenciálu obrovská. Na začátku laktace se zvyšuje potřeba energie na podporu laktogeneze asi o 300% a potřeba vápníku se zvyšuje o více než 65%. Metabolické požadavky mléčné žlázy jsou na začátku laktace prioritou.

pH and production of LPS in rumen, caecum and faeces of cows fed high amounts of grain compared to control cows. Increasing the level of starch decreased pH and increased LPS both in the rumen and the hindgut (Adapted from Li et al, 2012)39.

Co je fyziologická adaptace?

Fyziologická adaptace se týká metabolické nebo fyziologické úpravy v buňce nebo tkáních organismu v reakci na podnět prostředí. Výsledkem je zlepšení schopnosti organismu vyrovnat se s měnícím se prostředím a udržovat homeostázu. Pochopení interakcí, které se vyskytují mezi poptávkou po živinách, kapacitou příjmu krmiva a imunitní funkcí během přechodu na laktaci, je klíčové pro optimalizaci zdraví a welfare krav. To jim umožňuje produkci mléka podle jejich genetického potenciálu, což zlepšuje udržitelnost chovu.

Tři základní fyziologické adaptace

Během tranzitního období procházejí dojnice třemi základními fyziologickými adaptacemi. Mezi těmito třemi fyziologickými adaptacemi existuje silné spojení, jedna není nezávislá od druhé.

Metabolická adaptace

Přechod dojnic z nelaktujícího do laktujícího stavu je výzvou pro metabolismus. Zvýšená potřeba živin a energie mléčnou žlázou vyžaduje komplexní adaptační procesy, které upřednostňují metabolické požadavky. Když se kráva nedokáže této metabolické výzvě přizpůsobit, dochází k několika metabolickým poruchám, které značně ovlivňují imunitní systém, reprodukci, kvalitu mléka a welfare. Je normální, že se dojnice metabolicky přizpůsobují negativní energetické balanci (NEB) mobilizací tukové tkáně. Když je tato mobilizace adekvátní a regulovaná, je uvolňování NEMK omezeno na koncentrace, které lze pro energetické potřeby plně metabolizovat. Když je tento proces narušen v důsledku sníženého příjmu sušiny, v důsledku špatného složení dávky, nerovnováhy minerálů, špatného managementu a stresu mezi zvířaty, kráva se nedokáže přizpůsobit a tato situace se stává zdrojem systémové imunitní aktivace a zánětu.

Zánět je výsledkem imunitní reakce a je prospěšný při aktivaci vrozených imunitních buněk k obraně proti patogenům, ale pro zvíře to znamená vysoké požadavky na energii. Makrofágy a neutrofily vyžadují značnou energii na podporu svých antimikrobiálních funkcí a glukóza slouží jako primární zdroj paliva, ale soutěží s jinými procesy souvisejícími s produkcí mléka a reprodukcí.

Adaptace trávení

Změny na dávky s vysokou koncentrací energie na počátku laktace mohou ovlivnit motoriku bachoru a trávení živin v celém gastrointestinálním traktu (GIT). Vysoký tok rozpustných sacharidů do zadního střeva může vést k nadměrné fermentaci a akumulaci organických kyselin. To sníží pH zadního střeva, přesune populaci mikrobioty a poškodí střevní epitel. Primární úlohou gastrointestinálního epitelu je chránit krávu před patogeny, toxiny a chemikáliemi v lumenu a zabránit jejich neregulovanému transportu do portálního oběhu. Když acidóza poškodí epitel, v reakci na propustnost zadního střeva nastane systémový zánět („propustné střevo“).

Podpora integrity zadního střeva je klíčem k zajištění lepšího přechodu na laktaci. Prevence imunitní aktivace snižuje potřeby energie a živin při zánětu a zlepšuje jejich dostupnost pro produkci mléka a reprodukci.

Adaptace imunity

Adaptace trávení a metabolická adaptace ovlivní imunitní systém. Špatná adaptace trávení zvýší riziko propustného střeva, které způsobuje systémovou imunitní aktivaci. Prevence nadměrného zánětu podpoří imunitní funkci a zlepší rozdělení energie na produkci mléka.

Homeostáza vápníku je důležitým cílem metabolické adaptace. Vztah mezi hypokalcemií a rizikem infekčních chorob je dobře zdokumentován. Vápník hraje ústřední roli v aktivaci imunitního systému, protože T buňky vyžadují pro regulaci, přežití, aktivaci a proliferaci trvalý přísun vápníku. Další metabolická adaptace během tranzitního období souvisí s intenzivní lipolýzou v důsledku negativní energetické balance. Když se dojnice nedokážou úspěšně přizpůsobit, sníží se příjem sušiny a zvýšená lipolýza způsobí oxidační stres a systémový zánět.

Vliv dlouhověkosti na celoživotní produkci dojnic

Tyto tři klíčové adaptace ovlivní dlouhověkost a produkci mléka posílením odolnosti vůči tranzitnímu období. Podpora krav těmito třemi základními procesy sníží dopad metabolických poruch a nucenou brakaci v prvních 100 dnech laktace. Dojde ke zlepšení rozdělení živin, produkce mléka a reprodukce.